Nebojte se, nebudu vyjadřovat ani politické postoje ani laické rozumy k pandemii. Mé názory jsou konzistentní a ve svém blízkém okolí se s nimi netajím, vyjadřuji je ve volbách. Naopak tato fb strana má od začátku jasno v tom, že jejím tématem nebude politika. Chci psát o něčem jiném – totiž o modelu chování ve zlomových životních situacích. Symbolický moment „lámání chleba“, v němž se nyní nacházejí lídři mnoha zemí, je mi tak trochu blízký z role trenéra při vrcholné světové akci. Je samozřejmě srovnatelný pouze principem, nikoli svým dopadem. Ve virové krizi jde o zdraví a o životy lidí, na hřišti jde pouze o body. Ale prožívání hlavního protagonisty je podobné, nemyslete si. A v čem? No, v tom, že se do takové situace dostáváme zpravidla poprvé v životě. Trenér na mistrovství světa i ti, kteří v této složité době rozhodují o preventivních i následných krocích při virové katastrofě. Znovu opakuji jedno je vážná věc a druhé pouze sport. Ale moment rozhodování je velmi podobný emocionálním rozpoložením. Realita se vám v obou případech proměňuje před očima, lidé mění nečekaně své obvyklé chování a jedno překvapení střídá druhé.
NEVÍME
Základním a společným znakem je, že N E V Í T E !!! Nemůžete vědět. I při zapojení nejschopnějších mozků jste odkázáni na postup pokus – omyl. Všechny proměnné v klíčové situaci rozhodování prostě pod kontrolou nemáte. Sice vám kdekdo ochotně poradí … ale pozor, jen do chvíle, kdy se má definitivně říct, zda doprava nebo doleva. V tomto rozhodujícím okamžiku hledí zpravidla už rádci do země. Máte k dispozici štáb schopných spolupracovníků, ale šéf je vždy jeden. Jistě, v současné pandemii má každý premiér k dispozici odborné analýzy, prognózy a hypotézy – trenér statistická data, zkušenosti z četných bojů, ale nakonec stojí sám tváří v tvář SPOČÍTATELNÉ NÁHODĚ. Umíme v 21. století spočítat neuvěřitelné věci, ale nejste při takovém rozhodnutí ve vědě, ale v životě, kde můžete hrát tak akorát s pravděpodobnostmi, ale nikoli s jistotami. Infarktová situace, že? … rozhodujete, ale nevíte.
DUŠI NEOBLAFNETE
Ale na něco jsem ve svém profesním i civilním životě přišel? Že se do takového životního rozhodnutí promítá celá vaše bytost – všechny skutky vaší minulosti i přítomnosti. Asi dokonce i osudová budoucnost. A čím poctivěji jste namočený v tom rozhodování, tím méně šancí dáváte tomu lišákovi rozumu. Nechci tady šermovat srdcem, protože to je jenom sval, i když veledůležitý, ale přeci jenom na nějakou duši věřím. Vaše duše o vás ví vše – tu neoblafnete. A proto už vím, že duše umí dát správnou směrovku, a to zpravidla, když je vám nejhůř a s rozhodnutím se poctivě trápíte. Stalo se mi to párkrát. Přitom kalkul rozumu stojí paličatě v cestě a vede vás často i na scestí. Blbě to říkám, ne na scestí, ale egoisticky výhodnou a lákavou cestu. Třeba na lacinou či populistickou. Ve smyslu osobního zisku.
RISKANTNÍ CESTA
Anglický premiér Boris Johnson zvolil v krizi poněkud odlišný postup než okolní Evropa. Velice riskantní! Jeho strategie boje s koronavirem výslovně počítá s tím, že se jím nakazí drtivá většina občanů. Očekává, že virem se během příštích 12 měsíců nakazí až 80 procent populace. Pravděpodobně zavede opatření válečného typu. Mohlo by podle něj dojít i na nucené zabavení hotelů a dalších budov, aby v nich mohly vznikat dočasné nemocnice. „Lidé budou umírat, připravte se na to“, vzkázal Johnson Angličanům. Rozhodl se přeskočit první fázi boje s koronavirem, kdy je cílem šíření viru zastavit a rozhodl se rovnou pro druhou – přenos nákazy pouze regulovat. Angláni jsou tvrdý, statečný a disciplinovaný národ. Umí přinášet oběti, to dokázali ve II. Světové válce. Jsou schopni chovat se organizovaně, obětavě a k ostatním lidem laskavě – toho jsem byl svědkem v chování dobrovolníků v Londýně na OH v roce 2012. Tak jsem na ten vývoj opravdu zvědav.
Mám bohužel málo informací, necítím se být kompetentní ani medicínsky, ani sociologicky, abych si troufnul vyslovovat nějaké soudy, jaký postup je správný. Ale na co bych si vsadil, že přichází těžké období, z něhož určitě taky něco vytěžíme. Budou se obnažovat charaktery, nahoře i dole, sledujme to bedlivě. Znáte to, rub i líc … Jo, a držme si vzájemně palce, buďme disciplinovaní, pokorní, ale také se z toho neposerme …