Viděl jsem slavnostní předpremiéru filmu Zátopek za účasti hlavních představitelů Marthy Issové a Václava Neužila i režiséra Davida Ondříčka. Pan režisér mluvil pěkně a v závěru své řeči nás vyzval, abychom si z filmu odnesli každý to své. Řídil jsem se jeho radou a a vylíčím vám svůj pocit. Nejprve mi ale dovolte, abych odcitoval poněkud tvrdá slova, která pronesl dvojnásobný olympijský medailista David Kostelecký ještě před OH v Tokiu: „… ani sport není perfektní. Z mého pohledu jsou to jenom kecy, když se říká, jaká je v něm úžasná atmosféra, jak si to všichni užívají … dřív měl sport za úkol vytvářet charakterní lidi, teď je to přesně naopak. Jsou v tom zamotané peníze, každý chce mít maximální úspěch, tříští se tam ega. Mnohdy i vy novináři píšete o nádherných atmosférách, ale já se přiznám, že jsem je tam upřímně nikdy neviděl … každopádně to není prostředí pro lidi, kteří nemají ostré lokty …“. Upřímně řečeno, udělal jsem ve vrcholovém sportu podobnou zkušenost. Sport dokáže v životě člověka to, co neumí žádná jiná činnost. Je podle mě skoro nenahraditelný, miluji ho. Ovšem vrcholový sport je do určité míry odlidštěná záležitost, přebujelé sebeprožívání a sobectví, touha vyhrávat za jakoukoliv cenu, někdy i pokroucený charakter v něm často najdou svoje místo. Paradoxně víc v kolektivních sportech, ale o tom někdy jindy. A to je i můj pocit z filmu Zátopek. Je to výborný film, je užitečné ho vidět, doporučuji ho všem. Dobrý je pro mě ale především v tom, že pan režisér ukázal, vedle nezpochybnitelných kvalit fenomenálního sportovce i jeho odvrácenou tvář. Neukazuje jen národního hrdinu, i když to byl asi hlavní cíl. Svítí i na lidské vlastnosti, které sice k vrcholovému sportu patří, ale úplně následování hodné nejsou. Znám je ze sportu také. A protože patřím i k jiné partě lidí, než jsou vrcholoví sportovci, nedíval jsem se na Ondříčkův film očima fanouška, ale pohledem člověka. Ostatně k tomu nás pan režisér před filmem vyzval, přičemž ani on neviděl Ťopka růžovými brýlemi. Rozuměl jsem mu, stejně jako jsem rozuměl slovům Davida Kosteleckého …