Menu Zavřeno

KOUZLO TRENÉRA KLOPPA …

Dnes vyseknu poklonu jednomu trenérskému pašákovi. Chtělo by se říci kolegovi, ale byla by to možná troufalost. A vlastně ne, je to inspirace pro trenérské kolegy od okresního přeboru až po nároďák. Takže kolega – spojuje nás všechny trenérský cech. Nejprve ale krátký příběh: v jednom domě žily společně dvě sestry. PROHRA a VÝHRA. Neudělaly jedna bez druhé ani krok. Jednou se osočila Prohra na Výhru: „to je nespravedlivé, tebe mají lidé radši“. „To není pravda“, odvětila Výhra „ty vedeš k poučení, já pouze k uspokojení“. „Utěšuješ mě, ale já o to nestojím, lidé to cítí jinak“, oponovala Prohra. „Nesmíš dát na lidi. Pravda je jiná. Se mnou přichází stagnace, s tebou vývoj“, trvala na svém Výhra. „Ale lidé touží po tobě“, kontrovala žárlivě Prohra. „Touží po mě, ale potřebují tebe stejně jako já – kdybys nebyla, nikdo by po mně netoužil“ zakončila Výhra.

A teď k věci. Trenér fotbalového Liverpoolu Klopp prohlásil přesně před rokem po prohře s Barcelonou 0:3 v Lize Mistrů: „Podali jsme nejlepší výkon za poslední dva roky na venkovním hřišti“. To bylo překvapivé a smělé prohlášení vzhledem k tomu, že tým v podstatě utrpěl debakl. Vše ukazovalo na to, že to tak skutečně cítil, protože jeho tým pravděpodobně splnil taktické úkoly, které Klopp stanovil. Pochválil ho bez ohledu na krutý výsledek. Jistě, ve sportu je výhra vše a prohra nic, ale z Kloppova jednání si bereme jedno důležité ponaučení: totiž, že ať jste kouč fotbalového Liverpoolu nebo žákovský či juniorský trenér v Čechách, měl byste umět vést sebe, když chcete vést ostatní, a tím pádem ujasnit si tři důležité mentální úkony:

1. Jasně si formulovat, co chcete

2. Své myšlenky srozumitelně vysvětlit, aby hráči chápali, co po nich chcete

3. Trvat na stanovených principech i za nepříznivého vývoje, případně se poučit a upravovat situačně postup k cíli.

A proč to píšu dnes – rok poté? Protože právě píšeme s Dr. Plamínkem knihu o psychologii sportovního výkonu a já jsem tenhle příběh zařadil jako příklad k uvedeným třem úkonům. Trenér Klopp evidentně jasno měl. Věděl, co chce a hráčům to zřejmě srozumitelně vysvětlil, protože zadání splnili a výkon Liverpoolu byl podle jeho hodnocení dobrý. A to i přestože soupeř zvítězil 3:0. Klopp neztratil hlavu a nenechal se zviklat ve svém záměru, a navíc získal důležitou zkušenost, byť prostřednictvím bolestné prohry. Trenér a jeho tým mají v rukou výkon, nikoli výsledek. To neříká Klopp, to říkám já, ale on to prakticky realizuje a pravděpodobně se tím řídí. Klopp hodnotil ve svém vyjádření výkon, bez ohledu na výsledek, a tím posílil u svých hráčů jednotné chápání, co je pokládáno za úspěch a co za neúspěch. Kdo někdy trénoval nějaký tým, tak dobře ví, jak těžké je dosáhnout toho, co jsem před chvílí nazval jako „jednotné chápání v týmu“. Ve hře je jedenáct osobitých bytostí, jedenáct názorů, jedenáct životních příběhů a udělat z toho jedny perfektně seřízené švýcarské hodinky, to je kumšt.

A ještě, když navíc trochu teče do bot. A na závěr poznámka: v odvetě vyhrál Liverpool 4:0 a postoupil do finále Ligy Mistrů, kterou nakonec vyhrál. Tak děkujeme za inspiraci, pane kolego Kloppe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *