Víte, proč se dobrý trenér pozná až po dlouhé době a podle dlouhodobých výsledků? Protože lidé vidí pouze výkon. A ještě ke všemu jej finálně posuzují podle výsledku. Ale trenér má vliv pouze na potenciál výkonu, méně na výkon v zápase, a ještě méně na výsledek. Podle výkonu, resp. výsledku se oslavuje či vyhazuje trenér. Jenomže! Výkon nevzniká z prázdna, je projevem využitého potenciálu. A víte co? Já budu obě entity personifikovat. Výkon bude pro dnešek pan „V“ a potenciál pan „P“. Pan V se producíruje na jevišti. Pan P zpravidla tahá za nitky, skrytý za scénou. Kolegové, měli byste si ve vlastním zájmu ozřejmit, kdo je kdo. Pan V mění realitu čili je přímo pozorovatelný, hodnotitelný a porovnatelný. Pan P přímo pozorovatelný není. Jak ho tedy poznávat, posuzovat jeho vývoj, a vliv trenéra na něj, když jej vidíme pouze zprostředkovaně, díky kouskům sebestředného pana V? Popravdě řečeno, pan V je nevyzpytatelný a nechce se podřizovat nikomu a ničemu, někdy dokonce překvapuje i sám sebe. Je tak trochu chaotik. S panem P je to zcela jiné. To je systematik, velmi hrdý, tvrdohlavý, ale důsledný. Ovšem pozná a respektuje, zda jste skutečný partner nebo diletant. Nechá se vámi ovlivnit v případě, že pozná vaši kompetentnost. V tom je zakopaný pes. Zatímco pan V neustále zvyšuje nároky, pan P se klidně, ale důsledně domáhá toho, abyste si uvědomili, z jakých zdrojů vznikl. Chce abyste poznali, že jeho zdroje jsou vlastnosti, postoje a schopnosti. Trvá na tom, abyste odhalili, že „vlastnost“ nemůžete z pozice trenéra měnit. Třeba psychickou vlastností je temperament a fyzickou somatické předpoklady. Pan P vám ovšem dává solidní šanci měnit to ostatní: zaprvé schopnosti, což je jakýsi „majetek“ člověka – zahrnující zejména to, co lidé vědí (znalosti) a co umí (dovednosti). Dovedností je kupříkladu vypěstěná schopnost správně zasáhnout rychle letící míč. Zadruhé to podceňované: POSTOJE. To je vztah člověka k něčemu – například k tréninku nebo ke sportu. A to vám dnes chci také sdělit. Když jezdíme s Bardou a Ježdíkem po krajích českých v rámci projektu „Dialogy“, řešíme s rodiči a trenéry, cože je to ten TALENT. Já většinou odpovídám jednoslovně: posedlost. Posedlost je právě oním postojem, který stavím já osobně na první místo. Ledecká nebo Jágr jsou výjimeční právě proto, že jsou posedlí. Posedlí svou činností, a proto jí věnují v myšlenkách, představách, pocitech i v tréninku podstatně více času než všichni ostatní. Má to ale svůj rub a líc. Je totiž otázkou, zda druh postoje „Ledecká či Jágr“ je tím optimálním modelem pro život. Ale ze své praxe vím, že pro vrcholový sport, je to nebývalý bonus. Jejich vnitřní pan P nabobtnal díky tomuto postoji a pan V je už jen šťastným vykonavatelem. A vy kolegové, jestli chcete mít vliv na pana V, rychle si potykejte s panem P. A hlavně! On má sice rád, když rozvíjíte jeden z jeho podstatných zdrojů – schopnosti a dovednosti, ale všímejte si i těch postojů a posedlostí – to je taky druh talentu. Ne-li ten nejdůležitější.
Pan „V“ a pan „P“
