Menu Zavřeno

STRESOR MILOUŠ

Stres! Velmi pikantní a lákavé téma v prostředí sportu. Obecně se vnímá jako odezva na zátěž, zatímco stresor je útočník, který tu odezvu vyvolá. Dejme mu pro tento text jméno „stresor Milouš“. Představte si třeba toho „opruze“ ze Saturnina, jedné z nejslavnějších českých knih. Zkrátka nezdravý týpek, který nás při zátěži provokuje ke stresové reakci. Klíčové pro pochopení podstaty vzniku stresu, je zbourat mýtus, že zátěž = stres. TO NENÍ PRAVDA. Stresor Milouš sice usiluje, o to, aby tato rovnice platila, protože by se mu hodilo, kdyby jakýkoli jeho nájezd vyvolal stres, a on se nám dostal pod kůži. Ovšem my hráči nebo sportovci proti němu máme obranný val. Říká se mu ODOLNOST. Sport je se zátěží jedna ruka, ale s Miloušem se příliš kamarádit nechce. A jak budovat odolnost? Poněvadž má Milouš různé převleky, musíme je dobře znát. To chce vybavit si, kdy jsme ho prokoukli, a naopak kdy nás v minulosti překabátil on, kde jsou naše slabá místa, a čím se nám dostal na kobylku. Třeba skrz naši nepozornost, nepokoru, předčasnou nebo neodůvodněnou euforii či falešné sebevědomí. Tedy:

  1. stupeň odolnosti, ZNÁT!

Dále je záhodno umět předvídat, kdy by nás chtěl přepadnout, jestli za minutu, za den či za rok. I zde je velkým spojencem dotíravého stresora naše neznalost či nezkušenost.  Jakmile nás může jakkoli překvapit, je na koni. Je to mazaný hráč, ale pokud cítí, že nás tady nepřeveze, couvne a čeká na další příležitost, tudíž:

  1. stupeň odolnosti, PŘEDVÍDAT!

Pokušitel číhá dál a musíme udělat některé preventivní kroky. Milouš v minulosti několikrát narušil naši odolnost, třeba když jsme byli přetížení. Jindy vetřelec využil našeho přílišného pocitu zodpovědnosti a pomohl vyvolat křeč ve hře. Pokud jsme projevili nerozhodnost či bezmoc, měl dveře úplně otevřené, stejně tak, jako když jsme nebyli zdravotně fit, takže:

  1. stupeň odolnosti: PREVENCE!

Milouš nedá pokoj, i když jsme v odhadu ani v prevenci nic nepodcenili. Pokud nastala situace, že souboj s ním je nevyhnutný, bude rozhodovat naše připravenost, která vychází z analýzy, kde jsme v minulosti boj zvládli a jak, kde nás dostal na kolena, z toho vyplývá, že:

  1. stupeň odolnosti: PŘIPRAVENOST!

A pak už je na řadě trénink. První na ráně jsou fyzická kondice a herní um. Dále psychická odolnost, jež je vedle kondice vystužená naší dlouhodobou náruživostí a vášní pro náš sport, kterou Milouš nesnáší. Pak je tu věrnost hodnotám, jako jsou důslednost, poctivost, pokora a kázeň, které jsou pro Milouše doslova toxické. Úplně nejvíc ovšem zuří, když se po prohře nehroutíme, protože on by ji rád zneužil jako svoji zbraň proti nám a dostal nás definitivně na kolena. Ale dobře analyzovaná prohra a poučení je zbraň, která patří nám, nikoli jemu. Pochlebuje nám, když se opájíme falešným sebevědomím a servilně se nám klaní, když jsme něco podcenili, a tak víme, že:

  1. stupeň odolnosti: TRÉNINK!

No, a pak už jsme v souboji. Milouš hrozí ze všech stran. Hledá slabé místo. Jedním z takových míst je naše panika při vnímání nebezpečí. Nezapomeňte, že to není Milouš, kdo rozhoduje o tom, zda se dostane dovnitř a způsobí stres, nýbrž naše vlastní vnímání jeho hrozeb. My jsme se ale připravovali. Strach má velké oči a zpravidla nás jeho zjev zbytečně vyděsí. Ono hlinkovské „hlavně se z toho neposrat“ platí dvojnásob. Vždyť si vzpomeňte, i případná prohra je negativní dobro, tak čeho se bát. Když stresora dovnitř nepustíme a projevíme odvahu, můžeme vyhrát i prohrát, ale jakmile vnikne, prohrajeme zaručeně. A ještě něco, naše odvaha je i dobrým příkladem pro naše spolubojovníky. Je nakažlivá, to znamená:

  1. stupeň odolnosti: SPRÁVNÁ ORIENTACE A ODVAHA!

A pak je tu výsledek. Když je to vítězství, přicházejí úžasné pocity z úspěchu. Jsou tu ovšem i prohry – ty bolí, ale jsou důležitým zdrojem poučení o našich mezích, limitech i kompasem pro budoucno. Zdá se vám to málo? Sport je o vyhrávání i prohrávání. Této polarity se přece nemusíme obávat. Zátěž je zdravá a získaná odolnost je nakonec bonusem pro život. A Milouše už nechme plavat, taky z nás už musí být vyčerpaný …

 

1 Comment

  1. Pingback:2acquiesce

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *