Menu Zavřeno

CESTA K OSAMOSTATNĚNÍ

Nemám rád, když někdo prezentuje svoje „zázračné děti“ na sociálních sítích a sám to nedělám. Na druhé straně si všímám nadprůměrných výkonů ve sportu, veřejně je vyzdvihuji, a tak mohu jednou za čas (když mám pádný důvod) udělat výjimku a ocenit i výkon krve mé krve. Nejsem nějaký vzorový otec, spíše stojím bedlivě na stráži a hlídám důležité životní křižovatky svých dětí. Moji potomci mi právem vyčítají, že mám na prvním místě v životě práci a ne rodinu. To je prostě úděl. Tak jsem rád, když se naskytne příležitost upozornit na čin některého z nich. Tentokrát je to nejmladší Terezka, která v těchto dnech dokončila bakalářské studium psychologie ve francouzském Nantes, přičemž odcházela do prvního ročníku a pořádně neuměla francouzsky. Čeho si ale nejvíc cením, a to na všech svých třech dětech, že vzaly svůj život do vlastních rukou. Já myslím, že to tak má být. Formujeme je v mládí, ale v dospělosti mají jít zcela vlastní cestou a nás rodiče nepotřebovat, na krátký čas i popřít náš svět a uvěřit tomu svému. Jde přeci o jejich štěstí, ne o naše, a proto si své úspěchy i šrámy musejí posbírat samy. Tak Terezko, mám radost, že jsi to zvládla, i když je před tebou ještě daleká cesta. Hodně štěstí na cestě k úplnému osamostatnění. @terezahanikova @mr.zh6 @svatavahanikova #volleyball #osobnost #osamostatneni #psychologie #nantes #hanik