Volal mi kdysi Karel Šíp, že chce do Všechnopárty pozvat volejbalistku Helenu Havelkovou, a ptal se mě, zda je na dobré adrese. „No jasně, na té nejlepší“, vypálil jsem na něj. Minulý pátek měl znovu šťastnou ruku. Tentokrát už se mě na nic neptal. Zřejmě mu trasování z chytré karantény vlezlo pod kůži. Vytrasoval správně. Pozval kandidáta Olympijských her 2021 v beachvolejbalu Ondru Perušiče. Víte, obecná a herní inteligence jsou přeci jenom dvě rozdílné věci, jsem rád, když sport reprezentuje v médiích někdo, kdo nemá hlavu jen na čepici.Jeho herní stopa začíná u jeho dědečka, Borise Perušiče, olympijského medailisty z Tokia 1964 a mistra světa z roku 1966. Tatínek a maminka Ondry byli oba výborní volejbalisté, ale zejména otec Boris mladší, absolvent matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze zřejmě do syna zasel ještě další gen. Ten jsme mohli číst mezi řádky ve zmíněném pořadu Všechnopárty Karla Šípa (ostatně, zde je odkaz: https://www.ceskatelevize.cz/…/obsah/795626-ondrej-perusic).
Klidné, vtipné a smysluplné odpovědi, pohotové reakce. Takový špičkový fotbalista či hokejista je zpravidla vlastníkem herní inteligence čili porozumění logice hry a rozlišení podstatného od nepodstatného ve hře. Ovšem to je jiná inteligence než ta, kterou dobyl svět Albert Einstein. Skládá se ze schopnosti číst hru a rozhodovat se, komunikačních schopností, emoční a pohybové inteligence atd.. Ale ve Všechnopárty ukázal Perun, ještě jinou inteligenci. To mám vždycky radost, když můžeme světu ukázat, že sportovci nejsou jen opálení bezmozci, kteří sice dobře vypadají, ale mluví pouze v holých větách typu: „ … tak určitě…“, „ …. je to o srdíčku…“, „…jsem si to užil…“, a protože jsem s Ondrou nedávno pracoval na nějakých metodických videích, přidávám ještě jednu jeho kvalitu: zatím zůstal normálním klukem, nezapomněl odkud vyšel, i když je beachvolejbalová hvězda prvního formátu… a to je pro mě vždycky dobrý lakmus… dávám lajk …