Menu Zavřeno

ŽLUTÝ DOPIS

VÁŽENÍ RODIČE A VYCHOVATELÉ DĚTÍ VE VĚKU 3-6 LET!

Zatímco „svatý čas“ do 1 roku jsme „nechali“ především mamince a období do 3 let oběma rodičům, pak v této etapě byl malý občan „vyhnán z ráje“ láskyplné autority rodiny a začíná bojovat o své místo ve světě. Navzdory tomu by to měla být doba radostná a svobodná. Předškolní věk je především obdobím hraní si a poskytuje hře jedinečnou šanci. Má vášnivý a intenzivní náboj s charakterem vážné činnosti. Není výjimkou, že dítě v touze hrát předstírá dialog či interakci s imaginárními situacemi a společníky.

MALÝ TYRAN, ANEB PANOVAČNÉ DÍTĚ

Podle psychologa Říčana je myšlení předškoláka ještě hodně egocentrické. Nechápe, že druzí lidé mají svůj vlastní úhel pohledu, odlišný od jeho. Na jedné straně jde o období neobyčejné bystrosti vnímání a spontánních reakcí (stadium prvotní poezie), ale na druhé straně může být stejné dítě egoistickým malým tyranem, plným krutosti a chtíče, aniž by si to uvědomovalo. Psycholožka Prekopová nám napovídá, žepředškolák sice stále ještě potřebuje matčino objetí, zároveň ovšem nabádá, že dítě musí ze strany rodičů zažít i pevné vymezení hranic vznikající panovačnosti, právě proto, aby jednou mohl rozvinout vlastní pevný postoj.

 V JEDNÉ KAPSE POHÁDKY V DRUHÉ VAŘEČKA

Leží před vámi v tomto věkovém období první výchovný rébus par excellence. Jak vymanit dítě ze stavu „středu vesmíru“ a zprostředkovat mu reálnou představu o jeho vztahu ke světu? A zároveň, jak při tom zachovat živoucí spojení s jeho spontánností, která je zapotřebí k vytvoření silné a odolné osobnosti? Potřebujete nápovědu? Zde je rada od Radkina HONZÁKA „Výchovanevýchova s větší mírou svobody a menší mírou zodpovědnosti je cestou do slepé uličky“… je to málo? Tak ještě paní PREKOPOVÁ:  „Ponechte dítěti vlastní aktivitu a iniciativu v dobývání okolního světa, ale dejte mu šanci vyrovnat se smysluplně se stanovenými omezeními“ a do třetice? Pavel KOLÁŘ:  „Dnes už postupně respekt z přirozených autorit ztrácíme a odůvodňujeme to různými právy. Děti nemohou mít bezmezně tolerantní výchovu……“. My všichni, dospělí i děti, potřebujeme čas od času připomenout, že utrpení je součástí lidské existence a není možné před ním utíkat. Bez prožitku utrpení se ho nikdy nenaučíme sdílet s druhými. To se odrazí i v nedostatku opravdové lásky.

 DÍTĚ JE VAŠÍM OBRAZEM

Chování předškolního dítěte odráží lásku i důvěru vás, dospělých. Dítě je velmi zvídavé, vnímavé, bystré. Základním rysem dítěte v tomto období je touha po samostatnosti. Děti chtějí být užitečné, pomáhat, mají touhu opravdově pracovat, vytvářet přátelské vztahy a těší je uznání za jejich činnost. S citovým vývojem souvisí i základní chápání morálních kvalit. Co je dobré a co je špatné. Na základě vašich pochval i zákazů si utváří dítě normy chování a hodnotovou orientaci. Osvojováním rolí se učí očekávané chování a začíná se formovat svědomí.

Dítě si utváří model chování spíš podle toho, co děláte a jak to děláte než podle toho, co říkáte. Umožněte dítěti, aby bylo svědkem vašeho mravního jednání a rozhodování. Charakter dítěte vychováváte nejvíce při zvládání vyhrocených a kritických situací, jichž je dítě svědkem.

OBDOBÍ HRY

Po 3. roce života vchází dítě do nové etapy hravých činností. Autoři Plachý a Procházka tvrdí, že hraní si je nejvýznamnějším učebním postupem, protože děti jsou zaujaté hrou. Zmínění autoři nazývají předškolní věk obdobím romance, které vytváří vztah ke hře jako k pohádce. Takovému přístupu fotbalových praktiků tleskáme a zdůrazňujeme rozdíl mezi hrou, jejímž kritériem je výsledek a „hraním si“, což je naprosto nezávazná aktivita, bez důrazu na výsledek. A jestliže se na jiné činnosti vydrží koncentrovat maximálně 10 minut, ve hře vydrží být zaujaty podstatně déle. Některé výzkumy uvádějí, že v šestém roce dokonce až 90 min. Proto je věk 3 – 6 let právem označován jako období hry.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *