Menu Zavřeno

BÍLÝ DOPIS

Minulý rok jsem v časopisu COACH popsal vývoj hráče od narození až po „Jágrovské“ období ve formě dopisů rodičům, učitelům a trenérům. Dopisy vyvolaly ve sportovním prostředí podnětnou odezvu a já jsem text trochu modifikoval. Nabízím obnovenou verzi a začínáme obdobím prvního roku života. Ovlivňovat vývoj budoucího hráče se totiž dá téměř od narození. Nevěříte? Začínáme …!

DOPIS PRVNÍ – BÍLÝ: MILÁ MAMINKO!
Obracím se na vás jako na někoho, kdo stojí na samém prahu vývoje budoucího hráče! Určitě si přejete, aby váš potomek vyrostl ve slušného člověka, který jednou převezme zodpovědně život do svých rukou. Vidíte, máme podobný cíl: nenásilně ovlivnit jeho život, aby dospěl ve vyzrálou komplexní osobnost, která je pilířem jak pro šťastný život, tak pro úspěch ve sportu. A co je úspěch ve sportu? Ve vrcholovém a výkonnostním především výsledky, v rekreačním zapojení sportu do životního stylu. Nemusí být hned každý Jakub Voráček nebo Petr Čech. I sportovní výsledky totiž nakonec vyblednou před tím nejdůležitějším: plnohodnotně prožitým životním příběhem.

MAMINKO, máte na budoucí charakter vaší ratolesti klíčový vliv. Zejména v prvním roce života dítěte. Možná si to ani neuvědomujete, ale zásadním způsobem u něho ovlivňujete utváření takových vlastností, jakými jsou sebevědomí, aktivita, tvořivost, odvaha či empatie. Přijměte několik inspirací, případně podnětů k zamyšlení. Tak tedy začínáme, právě vyšlo slunce (jednoho lidského života) …

NÁRUČ
Objetí dítěte je základním obsahem péče, které se kojenci od vás dostává. Jeho bezmocnost vložená do vaší náruče, vede dítě k objevu, že bude podporováno ve snaze uchopit svět a obsáhnout ho. Zakouší hloubky a vrcholy vztahu, může vyjadřovat své city a prozatím v tomto období vždycky zakotví v bezpečném přístavu lásky. Vzpomínáte? Už během těhotenství jste s dítětem vedla pocitový a slyšitelný dialog a dobře jste udělala. Od psycholožky Jiřiny Prekopové vím (z knihy Malý tyran), že právě ve vaší náruči zakotvena víra ve vyšší principy, stejně jako ochota se jim svěřit. A jak důležité jsou vyšší principy v životě člověka i sportovce – hráče si postupně budeme odhalovat na jeho vývojové cestě.

OČI
Velká část poznávání v prvním půl roce života je věnována zrakovému prozkoumávání okolí, které dítěti zřejmě působí velkou libost. Oči dovedou uchopit předmět dříve než ruka. I nejmenší dítě do značné míry kontroluje množství a kvalitu podnětů, kterých se mu dostává. A přitom samo vysílá spoustu podnětů, vůči nimž jste právě, vy, maminko v době po porodu a v následujícím období specificky citlivá, našeptává mi psycholog Zdeněk Matějček.

KOJENÍ – ŠKOLA SOCIÁLNÍHO KONTAKTU
Ústa jsou ohniskem kojenecké vnímavosti, která ani později zcela nezmizí, i když nikdy už není tak nápadně v popředí jako v prvních měsících života. Jde sice o pasivitu, ale nikoli netečnost. Jedná se o otevřenost, dychtivé vystavení se tomu, co je poskytováno. Dobře vnímat a přijímat znamená důvěřovat, a tomu se dítě učí snad nejvíce v prvních měsících života za vaší pomoci. Psycholog Erikson mě naučil, že se tomu říká „základní důvěra“. Podle něho je tato důvěra i základem spirituality a vztahu k tomu, co nás přesahuje. Zdá se vám to vzdálené od sportu? Chyba lávky! Přece i sportovci, především hráči kolektivních her musí být schopni vztahu k něčemu nadosobnímu, co přesahuje pouhé ego. Vždyť je to klíčový princip hry i součást hodnotového systému člověka.

CHVÍLE KOJENÍ JSOU HLAVNÍMI UDÁLOSTMI DNE – MAJÍ BÝT PLNÉ POHODY… KOJENÍ JE ZÁKLADNÍ ŠKOLOU SOCIÁLNÍHO KONTAKTU A DŮVĚRY, KTERÁ MÁ ZŮSTAT NA CELÝ ŽIVOT ZÁKLADNÍM VYLADĚNÍM (1).

HNÍZDO – ZÓNA BEZPEČÍ
Všechny formy společného pobytu dítěte s vámi celých 24 hodin jsou žádané, protože mu zajišťují trvalou kontinuitu s budoucím očekávaným vnímáním. Tímto způsobem může kojenec prožívat symbiotické pohyby i něžný dialog s vámi, kdy cítí, že mu rozumíte.

NEMUSÍTE SE BÁT MAMINKO, ŽE BY V PRVNÍM PŮL ROCE ŽIVOTA HROZILO ROZMAZLENÍ DÍTĚTE! JEHO POTŘEBU ÚTĚCHY A POTRAVY IHNED USPOKOJUJTE (2).

Kojíte, eventuálně dáváte dítěti láhev, kdykoli ji vyžaduje, a ne podle nějakých stanovených časových pravidel. Dítě tato pravidla vůbec neumí stanovit, protože nedisponuje představou času. Kojenec musí pociťovat vaši stálou blízkost i v noci. Izolaci malého dítěte v dětském pokoji někteří dětští psychologové nedoporučují. Nejpřirozenější je nechat dítě spát buď ve vaší posteli – jako v zóně bezpečí – nebo těsně vedle v kolébce.

KDYŽ MÁ DÍTĚ BOLESTI BŘÍŠKA NEBO MÁ HLAD, JENOM HO DRŽÍTE NEBO HOUPETE, ČÍMŽ HO CVIČÍTE V ODŘÍKÁNÍ, VE SNÁŠENÍ FRUSTRACE, V PROŽITKU HNĚVU I STRACHU A V POZNÁNÍ, ŽE SE U VÁS NAKONEC VŽDYCKY NAJDE BEZPEČÍ, ŽE JE U VÁS OČEKÁVÁNO, CÍTÍ SE MILOVÁNO (2)

PSYCHOLOGICKÉ NAROZENÍ
Kolem 7. měsíce života nastává další zvláště citlivé období. Zde se rozvíjejí první počátky předvídavého myšlení a cílevědomého jednání. I v této době má dítě potřebu utěšující blízkosti. Doporučení ovšem je, abyste zhruba od tohoto věku sice často – ale UŽ NE VŽDY – přání dítěte plnila. Mezi 7.a 12. měsícem se totiž chystá tzv. psychologické narození, kdy se na rozdíl od biologického narození – porodu – mění neurčité „MY“ (jednota dítěte s matkou) v jasné „JÁ“ a „TY“, což je psychologicky vzato hlavní událost prvního roku života!

Děkuji za inspirace „mozkům“ vývojové psychologie, pánům Říčanovi (1), Příhodovi, Matějčkovi, Eriksonovi a paní Prekopové (2) a příště „Růžový dopis rodičům dítěte ve věku 1 – 3 roky“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *