Menu Zavřeno

KNÍŽE SOUHRY

Přátelé, nedá mi to, abych se ještě jednou nevrátil k basketu a národnímu hrdinovi posledních dní. Kdy bude zase taková příležitost, že? Již od klukovských, „fandovských“ let jsem byl doslova zamilován do kombinační hry a jejího hlavního nástroje – NAHRÁVKY. V té době mi imponoval hokejista Vladimír Martinec. A potom Páňa, rozuměj Antonín Panenka, jehož kombinační pojetí jsem vnímal jako druh herní poezie. Mnohokrát jsem se s ním osobně rval o vítězství na míčových sedmibojích, takže ho znám live z bojiště, a opakovaně jsem ho obdivoval jako „mistra součinnosti“. Světoví fotbaloví giganti od Pelého, přes Maradonu, Zidana až k Messimu mě vždy vzrušovali tím, že vedle střílení gólů, excelentně nahrávali. U Jágra, ve mně budila úctu nikoli zbožšťovaná bytost, ale technologie jeho hry. A do této skvělé společnosti velkých herních architektů řadím už i Tomáše Satoranského. Nebudu psát další superlativy, těch jsou plné noviny a právem. Nabízím glosu, jež oslavuje činnost, kterou pokládám za královskou – nahrávku, jejímž je „kníže souhry“ TS skvělým apoštolem. Z mistrovství světa v basketu mám totiž pohříchu nabito. Přihrávku pokládám za víc než herní činnost. Je to „malta stavby hry“ a druh neverbální komunikace par excellence. Žádá si herní inteligenci se schopností „vidět hřiště“. V hlavní roli je periferní vidění, vcítění se do situace, předvídavost a jistě také intuice. Přihrávka je rychlejší než jakákoliv jiná činnost ve hře. Když hráči bytostně uvěří tomu, že nejvíce mohou hru zrychlit přihrávkami, začnou být nebezpeční. Je to prostě královská činnost pro vyvolené.
Ale já v „paní přihrávce“ vidím víc. Je výrazem ochoty sladit vzájemně egoistické tendence. Jejím vrcholem je „orgasmus souhry“, kdy je součinnost dobrovolně povýšena na úroveň individuální činnosti a někdy i nad ni. Ze zkušenosti volejbalového nahrávače vím, jak tato harmonie strašně chutná. „Harmonie je šťáva vymačkaná z andělů porozumění“, zpívá Vladimír Merta. Já vím, budu se trochu opakovat, ale mám důvod: „Kníže souhry“ Tomáš Satoranský nám tuhle harmonii předvádí v přímém přenosu. Jeho přihrávka je víc než činnost, je to pocit, je to styl, je to druh umění.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *